|
|
Reprodukce a management chovu vybraných plemen masného skotu
NÁVAROVÁ, Eliška
Literární přehled bakalářské práce se zabývá managementem chovu skotu, popi sem plemen aberdeen angus, limousine a charolais. V následující kapitole práce je popsáno ekologické zemědělství, jelikož do práce jsou zařazeny podniky, které chovají skot v ekologickém zemědělství. Nadcházející kapitola bakalářské práce se věnuje re produkci masných plemen skotu. Cílem práce bylo vyhodnocení úrovně reprodukce a managementu po celoroční průběžné analýze. Praktická část práce je zaměřena na hodnocení průběhu porodu, výsledky diagnos tiky březosti, hmotnosti (telat při porodu a při odstavu) a na výsledky vyšetření sper matu. Výsledky pro tuto práci byly zjišťovány v šesti podnicích z průvodních listů skotu, evidence zootechnika a spermiogramů býků. V závěru práce jsou výsledky shr nuty a zhodnoceny. Podniky zaměřené na chov plemene limousine a charolais zařazují býka do stáda na dobu přibližně dvou měsíců. Podnik věnující se chovu plemene aberdeen angus má býka zařazeného ve stádě většinu roku. Častější výskyt obtížných porodů byl u plemene limousine zaznamenán v podniku Rolnická Skalná a jejich počet značně přesahoval průměr výskytu komplikovaných porodů u tohoto plemene. U plemene charolais byl vyšší výskyt obtížných porodů ana lyzován v podniku SPO-ZEM Nový Kostel. Počet obtížných porodů zaznamenaných u podniku zaměřeného na chov plemene aberdeen angus mírně převyšoval průměr ple mene. Nejvyšší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna u podniků SPO-ZEM Nový Kostel, Farmy Třebeň a Anonymu. Neuspokojivé úrovně zabřeznutí dosáhl podnik Naturland. Podniky chovající plemeno limousine dosahovaly nižších porodních hmotností, ale i přes to byly hodnoty uspokojivé. Odstavové hmotnosti telat byly v těchto podni cích vyhovující. Podniky zaměřené na chov plemene charolais dosahovaly nevyhovu jících hodnot v průměrné porodní hmotnost, ale výborných hodnot v odstavové hmot nosti. U plemene aberdeen angus byla u jalovic dosažena vyhovující průměrná hmot nost při odstavu, kdežto u býků byla hmotnost nižší, než je u plemene běžné. Z celkového počtu 12 sledovaných býků byli všichni plemeníci na začátku při pouštěcího období plodní. Na konci připouštěcího období byla u tří býků diagnostiko vána neplodnost a u jednoho býka bylo analyzováno vysoké množství nepohyblivých spermií. U těchto býků byla nasazena léčba, která se po třetím odběru ukázala jako účinná pouze u dvou plemeníků. Býci, u kterých léčba nezabrala, byli vyřazeni z chovu.
|
|
|
Vlivy působící na kvalitu spermatu hřebců
NOVOTNÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce pojednává o problematice vlivů působících na kvalitu spermatu u hřebců. Práce je literární rešerší k dané problematice, která byla zpracována z české a zahraniční literatury. Ze získaných informací byl vytvořen závěr.
|
|
|
Vliv délky ekvilibrace na motilitu spermií býků po rozmrazení
KRÁTILOVÁ, Karolína
Cílem práce bylo sledovat změnu motility spermií býků po rozmrazení v závislosti na době ekvilibrace před mrazením inseminačních dávek. Dále byl stanoven procentuální podíl progresivní aktivity spermií po rozmrazení z průměrné progresivní aktivity spermií po odběru. Hodnocení probíhalo u 6 býků, přibližně stejného věku, chovaných za stejných podmínek na inseminační stanici. Odebráno bylo 15 ejakulátů od každého býka a následně zpracováno do inseminačních dávek, které byly rozděleny do čtyř skupin podle délky ekvilibrace: 1, 3, 8 a 24 hodin. Ekvilibrace probíhala v chladničce při teplotě 5 °C. Poté byly dávky zmrazeny a po týdnu skladování v tekutém dusíku hodnoceny. Průměrné hodnoty vstupních parametrů byly: progresivní motilita při odběrech měla hodnotu 74,63?9,07 %, množství ejakulátu 10,08 g a hustota 0,91 x 106 ml-1 spermií. Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií při delší době ekvilibrace (8 a 24 hodin) na rozdíl od dob kratších (1 a 3 hodiny) (p <0,01). Nejlepší procentuální progresivní motilita byla zaznamenána při době ekvilibrace 8 hodin, kdy měla 58,74?13,92 % z počáteční hodnoty (43,84 % skutečné progresivní aktivity). Při hodnocení progresivní motility spermií býků po rozmrazení byly mezi býky zaznamenány statistické rozdíly (p <0,05), které se projevily u býka č. 4 v době ekvilibrace 24 hodin. Stanovení progresivní motility spermií býků je významné z hlediska hodnocení fertility býků. Doba ekvilibrace je pouze jedním z mnoha faktorů působících na kvalitu vyrobených inseminačních dávek.
|
|
|
Vliv aditivních látek na funkční vlastnosti kančích spermií
Lipenský, Jan
Tato práce byla zaměřena na vyhodnocení efektivity pěti vybraných ředidel kančího spermatu prostřednictvím srovnání progresivní motility spermií zjištěné za pomocí klasické subjektivní metody hodnocení a metody CASA (Computer assisted sperm analysis). Dále byly vyhodnoceny vzájemné vztahy kvantitativních a kvalitativních ukazatelů spermatu kanců spolu s koncentrací selenu a zinku v semenné plazmě. Rovněž byl ověřován přídavek dvanácti látek přírodního původu vyznačujících se antibakteriální aktivitou do spermatu kance. Posledním cílem pak bylo ověřit možnost ovlivnění libida kanců za pomocí krmného doplňku s účinnými látkami výtažků z rostlin Eurycoma longifolia, Tribulus terrestris a Leuzea carthamoides a posoudit jeho vliv na vybrané kvantitativní a kvalitativní ukazatele spermatu. Progresivní motilita spermií kanců postupně klesala u všech testovaných ředidel v závislosti na dnu hodnocení a se zvyšujícím se poměrem ředění. Nejvyšší progresivní motilita spermií byla dosažena u ředidla Androhep Plus, následovaném ředidly VIP 5 a VIP 3. Nejnižší progresivní motilita spermií byla charakteristická pro obě testovaná ředidla typu BTS. Použitá metoda hodnocení měla vliv na výslednou hodnotu progresivní motility spermií, přičemž rozdílný výsledek byl dán i řadou dalších faktorů zahrnujících poměr ředění, dobu uchovávání vzorků a kvalitu pohybu spermií. Na rozdíl od koncentrace zinku, byla v případě koncentrace selenu v semenné plazmě zaznamenána pozitivní korelace s koncentrací spermií, celkovým počtem spermií, progresivní motilitou spermií a negativní korelace s výskytem distální protoplazmatické kapky. Přídavek látek vyznačujících se antibakteriální aktivitou do spermatu kanců měl v testovaných koncentracích výrazně negativní vliv na progresivní motilitu spermií. Prokázán byl pozitivní vliv krmného doplňku obsahujícího přírodní stimulanty na subjektivně hodnocené libido kanců ustájených na inseminační stanici. Kvalita ani kvantita spermatu nebyla výrazněji ovlivněna ve spojitosti s podáváním tohoto doplňku.
|
|
|
Úloha některých proteinů při zmrazování spermatu ryb
XIN, MiaoMiao
Poškození spermií během kryokonzervace je považováno za hlavní překážku expanze technologie uchovávání spermatu ryb. Precizní znalost kryokonzervace spermatu a kryoprotektantů s ohledem na kvalitu rybích spermií může rozšířit budoucí využívání této technologie. Pro zlepšení kvality zmrazených a rozmrazených spermií byly použity antifreeze proteiny jako kryoprotektivní látky spolu s optimalizací protokolů kryokonzervace. Nejprve byla popsána vitrifikace jako slibná kryokonzervační technika pro uchovávání rybích spermií. Tradiční vitrifikace vyžaduje prudké zmrazení/rozmrazení, malé nosiče vzorků s použitím permeabilních kryoprotektantů o vysokých koncentracích, a to k vitrifikaci jak intra, tak extracelulárních kapalin. Nicméně vitrifikace rybích spermií je nepoužitelná v praktické akvakultuře, protože se používají permeabilní kryoprotektanty s cytotoxickými účinky na buňky. Množství permeabilního kryoprotektantu však může být sníženo nebo eliminováno použitím zařízení nebo technik, které dramaticky zvyšují míru zmrazení/rozmrazení ošetřením mnohem menšího množství spermií. Vitrifikace může být tudíž vhodnější pro ryby produkující malé množství koncentrovaného spermatu, ale není vhodná u jeseterů produkujících velké množství spermií s nízkou koncentrací ve srovnání s kostnatými rybami. Dále byly využity proteomické metody pro charakterizaci proteinového profilu u spermií a v semenné plazmě a studován jejich vliv na funkci spermií při konvenční kryokonzervaci. Dále byly zkoumány změny v motilitě spermií jesetera malého během kryokonzervace. Míra motility spermií jesetera malého významně poklesla po kryokonzervaci spermatu, kdežto u čerstvých a zmrazených spermií nebyl zjištěn rozdíl v průměrné nelineární rychlosti. Změna v proteinovém profilu po zmrazení byla zaznamenána celkem u šesti proteinů v semenné plazmě a u třinácti v případě spermatu. Mezi nimi bylo pozitivně identifikováno osm proteinů: a) dva (mitochondriální podjednotka ATP syntházy alfa a protein tepelného šoku 70) pocházející ze semenné plazmy, spojené s metabolismem a odpovědí na stres; b) čtyři (triosefosfát izomeráza, mitochondriální ATP syntházová podjednotka ?, glycerol-3-fosfátdehydrogenáza [NAD (+)], enolasa B) ve spermiích se podílejí na metabolických drahách jako je glukoneogeneze a glykolýza a zajišťují účinnou energii pro pohyb spermie; c) další dva (řetězec ? tubulinu a řetězec tubulinu ?, specifický pro testes) ve spermiích jsou hlavními složkami mikrotubulů spermií, které hrají důležitou roli v organizaci cytoskeletu mikrotubulu. Dosažené výsledky rozšiřují znalosti v proteinovém složení spermatu během kryokonzervace, souvisejících s jejich poškozením během zmrazení, což může pomoci určit funkci těchto změněných proteinů a poskytnout nové představy o tom, jak zlepšit kryokonzervaci spermií. Je známo, že kryokonzervace způsobuje letální a subletální poškození spermií, proto byly dále použity během kryokonzervace různé koncentrace antifreeze nemrznoucích proteinů (AFPI nebo AFPIII) jako kryoprotektantů. Analýza průtokovou cytometrií ukázala, že přidáním nemrznoucích proteinů došlo významně ke zlepšení membránové integrity spermatu jeseterů malých po kryokonzervaci s výjimkou koncentrace 0,1 ?g/ml AFPI. Ve zmrazených spermiích s přídavkem nemrznoucích proteinů však nebylo pozorováno žádné statistické zlepšení rychlosti motility, nelineární rychlosti, lineární rychlosti a fertility ve srovnání se spermiemi bez přídavku nemrznoucích proteinů. Z toho vyplývá, že přidávání nemrznoucích proteinů do kryokonzervačního média poskytuje určité ochranné účinky integritě plazmatické membrány spermií.
|
|
|
Teplotní závislost motility spermatu u různých druhů ryb
DADRAS ASYABAR, Hadiseh
Reprodukce ryb ať už v přirozených nebo kontrolovaných podmínkách akvakultury je biologickou záležitostí, která může být silně svázána s reprodukčním úspěchem. Navíc, studium fyziologie spermatu a kontrola kvality spermií může být brána v potaz jakožto nástroj umožňující úspěšnou produkci v akvakulturních systémech. Často se připouští, že kvalita spermatu jakožto jeden z limitujících faktorů reprodukčního úspěchu je ovlivňována různými faktory, proto některé výzkumy věnují pozornost kvalitě spermatu. Motilita je považována za jeden z nejspolehlivějších parametrů pro predikci kvality spermatu a pro zhodnocení oplozovacího potenciálu spermatu se běžně používá pozorování snížení motility spermatu za in vitro a in vivo podmínek. Tyto studie byly provedeny na základě hypotézy, která má za cíl vyhodnotit charakteristiky motility spermií a některé fyziologické změny spermatu (jako je aktivita antioxidačních enzymů a složení lipidů) v rozmezí výtěrové teploty každého druhu. Bylo provedeno zjištění funkce motility rybích spermií a enzymatické odezvy ve vztahu k různým in vitro teplotám s použitím aktivace spermií u taxonomicky vzdálených druhů ryb (kapr obecný, pstruh duhový a jeseter malý) při 4, 14 a 24 ° C. Speciální pozornost byla věnována parametrům motility spermií (rychlost, trvání a velocita), aktivitě katalázy (CAT) a superoxidu dismutázy (SOD) a látkám reagujícím s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) jakožto ukazatelům peroxidace lipidů. Výsledky studie ukazují, že trvání motility u tří výše zmíněných druhů je nejdelší ve 4°C ve srovnání s 14 a 24°C. U pstruha duhového a kapra byla signifikantně zvýšená velocita při 14°C po 10 a 30s od aktivace spermatu. Zatímco po 60s po aktivaci byla nejvyšší velocita u jesetera malého při 24°C. Aktivita CAT byla nejvyšší při 4°C u pstruha duhového a jesetera malého, zatímco u kapra nebyl pozorován žádný rozdíl. Jakožto další cíl studie byl analyzován obsah lipidů mezi pohyblivým a nepohyblivým kapřím spermatem za různých in vitro teplot (4, 14 a 24°C). Nejnižší obsah některých mastných kyselin 18:3 (n-3) a 22:6 (n-3) u pohyblivého spermatu byl detekován ve 24°C. Vzhledem k významu fosfolipidů jakožto zdroje energie pro pohyb spermatu, celkový obsah fosfolipidů byl nižší u pohyblivého než u nepohyblivého spermatu ve 24°C. Poměry phosphatidylcholinu and phosphatidylserinu byly nižší u pohyblivého než u nepohyblivého spermatu. Na základě těchto dat lze říci, že obsah lipidů u pohyblivého spermatu kapra je ovlivňován teplotou, sníženým poměrem některých lipidových částí při vyšší teplotě, zvýšením velocity a sníženým trváním periody, po kterou je udržována motilita. Třetí studie byla navržená, aby zkoumala úlohu různých faktorů, které by mohly ovlivnit aktivaci motility spermií s využitím fyziologických funkcí osmolality, iontů vápníku (Ca2+) a obzvlášť teploty u mníka. Motilita spermatu byla testována za teploty 4 a 30°C v následujících roztocích: seminální tekutina (SF), isotonické médium (plus Ca2+ nebo bez), hypotonické médium (plus Ca2+ nebo bez). Pokud jde o aktivaci motility spermatu v seminální tekutině při vysoké teplotě (30°C), zdá se, že během rutinní praxe v líhni nedochází k žádnému riziku při manipulaci se spermatem. Výsledky ukazují, že iniciace motility spermatu u mníka je zprostředkována souběžným působením Ca2+ a teploty. Proto lze dojít k závěru, že sperma mníka je mnohem citlivější na vysokou teplotu při iniciaci motility ve srovnání s jinými sladkovodními druhy ryb.
|
|
|
Inovativní metody v chovu a reprodukci candáta obecného (Sander lucioperca)
BLECHA, Miroslav
Celou disertační práci dohromady tvoří 10 kapitol, které jsou popsány na 146 stranách. Kapitoly 2-9 jsou specifickými částmi této práce a popisují praktické aspekty reprodukční biologie a chovu candáta. V kapitole 2 je popsán vliv různě dlouhé chladové periody na kvalitativní a kvantitativní ukazatele spermatu candáta. Tyto výsledky mohou zásadně napomoci k optimalizaci managementu generačních mlíčáků candáta za účelem získání co možná nejkvalitnějšího spermatu v průběhu sezonního i mimosezonního výtěru. V kapitole 3 jsou popsány výhody hormonálního ošetření obou pohlaví při poloumělém výtěru candáta pro efektivní produkci larev. V kapitole 4 je popsáno použití roztoku alkalázi pro eliminaci lepivosti jiker candáta. Kapitola 5 popisuje vliv přezrání jiker candáta na životaschopnost a oplození schopnost jiker, výskyt deformací a ploidních anomálií u larev candáta. V kapitole 6 jsou prezentovány výsledky první úspěšné triploidizace candáta za použití teplotního šoku a produkce kompletně triploidní populace candáta. Kapitola 7 popisuje vliv ošetření vodní hladiny na přežití, naplnění plynového měchýře a růst larev candáta s cílem optimalizovat jejich intenzivní chov. Kapitoly 8 a 9 popisují metody chovu a adaptace juvenilních candátů v kombinaci rybniční a intenzivní akvakultury či intenzivní a rybniční akvakultury jakožto nové a efektivní metody produkce candátů pro jejich následný odchov. V této disertační práci jsou celkem diskutovány čtyři odborné články, jedna metodika, jeden článek akceptovaný k publikování a dva manuskripty připravené k publikování.
|
|
|
Neplodnost a asistovaná reprodukce v České republice
Dolejšová, Lucie ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Bredárová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na neplodnost a umělé oplodnění v České republice. Teoretická část se nejprve zaobírá neplodností, jejími příčinami, pohlavními orgány
a vyšetřeními pro neplodnost. Další část je věnována převážně metodám asistované reprodukce, konkrétně popisu jednotlivých metod a postupu samotného umělého oplodnění. V poslední části je popisováno dárcovství vajíček, spermií a embryí a také finanční stránka celého procesu. Ve vlastním výzkumu byly provedeny dotazníky s širší veřejností, které
se věnovaly otázce neplodnosti a dárcovství. Dále byly uskutečněny rozhovory s ženami, které podstoupily alespoň jednu z metod umělého oplodnění. Odpovědi byly shrnuty
a rozebrány v kapitole vlastní výzkum.
|
|
|
Faktory ovlivňující mrazitelnot ejakulátu býků
Dvorská, Tereza ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Vaječný žloutek je běžnou složkou ředidel používaných ke kryokonzervaci spermií. Na základě jeho substituce nízkodenzitním lipoproteinem (LDL, z angl. low density lipoprotein) bylo zjištěno, že právě tato složka udává jeho kryoprotektivní vlastnosti. Chrání tak spermie proti chladovému šoku a dalším změnám čímž je udržována jejich fertilizační schopnost i po rozmrazení. Kvalita spermií v inseminační dávce je však ovlivněna mnoha dalšími vnitřními i vnějšími faktory. Cílem této práce bylo zhodnotit, zdali je efekt přídavku nízkodenzitního lipoproteinu (LDL) v ředidle ejakulátu významně ovlivňován vybranými faktory - typem použitého ředidla, plemennou příslušností býka, individualitou býka a termínem odběrového dne.
Na inseminační stanici Natural s.r.o. v Hradišťku pod Medníkem byl ve čtyřech opakováních odebírán ejakulát od vybrané skupiny šesti býků (tří zástupců holštýnského plemene a tří zástupců českého strakatého skotu). K výrobě inseminačních dávek byly použity dva typy bezžloutkových ředidel na bázi sojového lecitinu (AndroMed a BioXCell). Ke každému z nich byly přidány vybrané koncentrace LDL 4, 6 a 8 % a ředidlo bez LDL sloužilo jako kontrola. Inseminační dávky byly zmrazeny standardním způsobem a poté uchovány v tekutém dusíku. Pro určení kvalitativních vlastností spermií byla zvolena metoda hodnocení jejich motility pomocí počítačové analýzy (CASA, z angl. Computer Assisted Sperm Analysis). Ihned po rozmrazení a následně po dvouhodinové inkubaci (37 °C) byly vyhodnoceny kinematické parametry spermií společně s celkovým procentem motilních spermií a procentem progresivně pohybujících se spermií. Údaje byly následně statisticky zpracovány a na základě výstupů byly vybrány jako reprezentativní kinematické parametry VAP, VCL, ALH a procento progresivně motilních spermií (PMOT).
Vyšších hodnot daných parametrů dosahovaly téměř ve všech hodnoceních vzorky ředěné ředidlem BioXCell oproti AndroMed. I přes námi prokázanou existenci variability výsledků v závislosti na době inkubace, plemenné příslušnosti, individualitě jedince a termínu odběrového dne, lze určit pravděpodobnou optimální koncentraci přídavku LDL, a to pro ředidlo BioXCell 6% a pro AndroMed 8% koncentraci.
Bylo by vhodné v dalších studiích vyhodnotit vliv přídavku LDL k bezžloutkovým ředidlům na kvalitu spermií po rozmrazení na základě většího množství jejich kvalitativních parametrů a měly by být brány na zřetel faktory, které mohou ovlivňovat variabilitu výsledků, jež byly prokázány v této práci.
|
|
|
Uplatnění inseminace v chovu koní v České republice
BARTOŇOVÁ, Bohdana
Uplatnění moderní biotechnologické metody, tedy umělé inseminace, je velmi významné pro kontrolu dědičnosti koní. Jedině s využitím inseminace je možné zajistit dostatečný počet potomků po jednom hřebci pro objektivní vyhodnocení výsledku dědičnosti jednotlivých vlastností. Cílem této práce bylo shromáždění informací o současném stavu a výsledcích inseminace v chovu koní v České republice. Reprodukční ukazatele byly hodnoceny v rámci plemene ČT za sledované období 2010 2015. Údaje byly získány z jednotlivých ročenek Svazu chovatelů Českého teplokrevníka, vyhodnoceny a porovnány s výsledky reprodukce u vybraných druhů hospodářských zvířat (skot, ovce), získaných z příslušných ročenek, evidovaných Českomoravskou společností chovatelů, a. s. Z dostupných údajů bylo zjištěno, že ve sledovaném období 2010 až 2015 bylo v rámci plemenitby ČT provedeno 4 320 umělých inseminací a 2 759 připuštění přirozenou plemenitbou. Počet narozených hříbat (období 2010 2014) po umělé inseminaci byl 1 745, po přirozené plemenitbě 1 359. Průměrná plodnost po přirozené plemenitbě se pohybovala na úrovni 56,10 %, po umělé inseminaci 49,34 %. Při porovnání reprodukčních ukazatelů s vybranými druhy hospodářských zvířat (krávy, ovce) bylo zjištěno, že v chovu koní je posuzování plodnosti klisen z hlediska ukazatelů plodnosti výrazně jednodušší než u ostatních zvířat, protože je sledováno podstatně méně reprodukčních ukazatelů a že u koní se nevyhodnocují stejné reprodukční ukazatele jako v chovu skotu a v chovu ovcí. Důvodem může být to, že chov koní je více zaměřen na sportovní výkonnost, než na ukazatele reprodukce, které nejsou veřejnosti k dispozici.
|
host ::
RSS.